Bezobratlí

    Označení mnohobuněčných živočichů, kteří nemají vyvinutou páteř nebo alespoň embryonálně založenou strunu hřbetní. K bezobratlím patří všechny kmeny živočichů kromě strunatců.

Mlži

   Mlži jsou  třídou měkkýšů. Mají většinou dvojstranně souměrné tělo stlačené z boku. Hlava je redukována, plášť vylučuje dvě miskovité schránky (lastury), spojené na hřbetní straně pružným vazem a přitahované k sobě jedním nebo dvěma svěracími svaly. Noha je většinou kýlovitá nebo prstovitá. Jsou většinou odděleného pohlaví. Vyvíjejí se přes obrvenou larvu zvanou veliger. Velcí sladkovodní mlži mají cizopasné larvy zvané glochidia – po vylíhnutí z vajíčka se přichycuje na žábry ryb. Poškozuje je mechanicky pomocí mohutně vyvinutých zubů na vnějším okraji schránky.Mlži se živí drobnohlednou potravou a detritem, který filtrují z vody pomocí žaber. Žijí v moři i ve sladkých vodách. Známo asi 25000 druhů. V ČR žije asi 23 druhů. Někteří mlži se loví jako potrava (ústřice, slávky, srdcovky, hřebenatky).

Plži

   Plži jsou třídou měkkýšů. Tělo se skládá z hlavy s tykadly a trupu se zpravidla širokou nohou a nesymetrickým, většinou dlouhým a spirálně stočeným útrobním vakem ukrytým v ulitě, která někdy může chybět. Plášťová dutina je umístěna vpředu nebo na pravé straně. Jsou odděleného pohlaví nebo obojetníci. Žijí v moři, ve sladkých vodách i na souši. Je známo asi 110000 druhů. V České republice žije asi 280 druhů. Podle umístění žáber a způsobu dýchání se dělí na předožábré, zadožábré a plicnaté. Patří k ním například hlemýžď, jantarka, ostranka, plzák, páskovka, přílipka, suchomilka, slimák.  

Kroužkovci

   Kroužkovci  jsou jedním z kmenů živočišné říše. Jejich typickým znakem je stejnocenné článkování. Pohyb umožňuje podkožní svalový vak umístěný pod pokožkou. Mezi hlavní vyvinuté smysly patří hmat (soustředěn na hmatový prstík, jinak po celém těle). Chemoreceptory slouží při vyhledávání potravy a vodní živočichové mají statocystu. Zrak nebývá vyvinut (mohou být miskovité oči). Většina kroužkovců dýchá celým povrchem těla, ale některé vodní druhy mají žábry. Kroužkovci mají vývoj přímý.

Ploštěnci

   Ploštěnci jsou kmen bezobratlých živočichů. Mají většinou ploché tělo, vakovitou trávící soustavu bez řitního otvoru a prvotní tělní dutinu vyplněnou mezi orgány parenchymatickým pletivem. Cévní soustava chybí. Vylučovací ústrojí tvoří kanálky s bičíkatými buňkami. Až na výjimky jsou obojetníci. Známo téměř 16000 druhů, z nichž většina cizopasí. K ploštěncům patří ploštěnky, motolice a tasemnice.

Polypovci

    Jsou třída žahavců, u nichž většinou převládá polypové stadium. Mají jednoduchou trávicí láčku bez vnitřních přepážek. Pohlavní orgány vznikají v ektodermu. Žijí často v koloniích. U některých polypovců vznikají postranním pučením malé ploché medúzky. Žijí v moři, vzácně i ve sladkých vodách. Patří k ním například sladkovodní nezmaři.

Pavoukovci

   Pavoukovci nemají složené oči a dýchají plicními vaky nebo vzdušnicemi, popřípadě celým povrchem těla. Jsou původem suchozemští; někteří žijí druhotně ve vodě. Živí se většinou dravě, pouze někteří roztoči jsou býložraví. Známo asi 80000 druhů. Patří k nim štíři, štírci, pavouci, sekáči a roztoči.

Hmyz

   Hmyz má několik typických znaků, kterými se odlišuje od jiných skupin živočichů. Podobně jako všichni členovci má i hmyz tělo a končetiny tvořeny nestejnými články. Na rozdíl od jiných členovců můžeme na těle hmyzu rozlišit tři základní části těla: hlavu, hruď a zadeček. Dalším typickým znakem hmyzu jsou tři páry článkovitých nohou a 1 pár tykadel. U většiny hmyzu jsou vyvinuta křídla.

Vývoj hmyzu z vajíčka až do dospělosti nazýváme proměna. Může probíhat dvěma způsoby : 1. proměna nedokonalá – vajíčka se líhne nymfa, která se podobá dospělému jedinci. Nymfa nemá plně vyvinutá křídla a ústní ústrojí. U některých skupin hmyzu s proměnou nedokonalou žije nymfa v jiném prostředí než dospělí jedinci. Např.: nymfy jepic a vážek ve vodě, nymfy cikád v půdě). Nymfa se několikrát svléká až se změní v dospělého jedince. Tímto typem proměny prochází např. jepice, vážky, ploštice nebo škvoři.

Vývoj hmyzu s proměnou má tato vývojová stadia: vajíčko, nymfa, dospělý jedinec. U tohoto typu vývoje chybí stadium kukly.

2. proměna dokonalá –z vajíčka se líhne larva, která se vůbec nepodobá dospělému jedinci. Několikrát se svléká a posléze se mění v klidové stadium - kuklu. V tomto klidovém stavu dochází ke komplexní přestavbě tkání a orgánů. Po ukončení této proměny kukla praskne a vyleze z ní dospělý jedinec. Tímto typem proměny prochází např. motýli nebo brouci.

Vývoj hmyzu s proměnou dokonalou má tato vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla, dospělý jedinec.

Korýši

   Korýši  jsou velká skupina členovců, zahrnující většinou vodní, resp. u pobřeží žijící druhy, jejichž tělo je kryté krunýřem. Tito živočichové mají 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí. Často mají hlavu s hrudí spojenou v hlavohruď. Mají rozeklané končetiny.

Můžeme je rozdělit na:

Nižší:  mají nepřímý vývoj (přes larvu), mají neustálený počet článků, jsou vývojově starší a méně dokonalí, např. buchanka, perloočka, listonoh, žábronožka

Vyšší:  mají přímý vývoj, jsou mladší a vývojově dokonalejší, mají stálý počet článků, např. raci, krabi, langusty, krevety, stínky

Obratlovci

   Tělo obratlovců je rozlišeno v hlavu, trup s končetinami a ocas. Oporou těla je páteř, složená z obratlů. Nervovou soustavu tvoří hřbetní trubice s mozkem. Srdce je umístěno na břišní straně těla. Obratlovci dýchají žábrami nebo plícemi. Pohlaví jsou odděleného. Vývoj je většinou přímý. Samostatně se pohybují z místa na místo, a to i na velké vzdálenosti. Aktivně vyhledávají potravu. Žijí v nejrůznějším prostředí: na suchu, ve vodě i ve vzduchu. Obratlovci se obvykle systematicky dělí na 7 tříd: 1. kruhoústí, 2. paryby, 3. ryby, 4. obojživelníci, 5. plazi, 6. ptáci, 7. savci.

Kruhoústí

   Kruhoústí jsou třída primitivních vodních obratlovců. Mají válcovité tělo bez párových končetin. Kostra je chrupavčitá se zachovalou strunou hřbetní. Dýchají žábrami. Je známo asi 38 druhů. Žijí zavrtáni do jílovitého dna a vystrkují jen část hlavy. Živí se vodními bezobratlými živočichy, méně obratlovci; napadají nemocné i zdravé ryby, například ryby uvízlé v sítích. Patří k ním sliznatky a mihule.

Paryby

   Paryby jsou prastará třída primitivních mořských obratlovců s chrupavčitou kostrou a zbytky struny hřbetní. Žaberní otvory jsou navzájem odděleny přepážkami.

Známo je více než 200 žijících druhů. Patří k ním žraloci, rejnoci a chiméry.

Ryby

   Ryby jsou třída vodních obratlovců. Dosahují velikostí od 1 cm (nejmenší obratlovci vůbec) do 10 m. Tělo je většinou vřetenovité, kryté kostěnými šupinami, které mohou druhotně vymizet. Končetinami jsou ploutve, a to párové (prsní a břišní) a nepárové (hřbetní, řitní a ocasní). Dýchají žábrami, které nasedají přímo na žaberní oblouky a jsou zevně překryty skřelemi. Srdce má jednu komoru a jednu předsíň. Ryby se rozmnožují většinou vajíčky, zvanými jikry; méně často jsou živorodé. Oplození je většinou vnější. Ryby se většinou o nakladená vajíčka nestarají; u některých druhů je známa péče o potomstvo. Řada druhů podniká dlouhé migrační cesty, a to jak v mořích, tak z moří do sladkých vod nebo naopak. Ryby zahrnují asi 24000 druhů, v ČR žije 72 druhů. Ryby mají velký hospodářský význam pro výživu lidstva i jako zdroj surovin. Četné druhy ryb se chovají v rybnících a v akváriích.

Obojživelníci

    Obojživelníci jsou  třída obratlovců s proměnlivou teplotou těla. Většinou mají vyvinuty 4 končetiny; někdy mohou být končetiny zakrnělé nebo zcela chybět. V larválním stadiu dýchají žábrami a žijí ve vodě; v dospělosti dýchají vakovitými plícemi a žijí většinou na suchu. U forem žijících trvale ve vodě se žábry zachovávají i v dospělosti. Některé druhy mají vyvinuty různé způsoby dodatkového dýchání, jiným plíce chybějí. Mají smíšenou krev. Pohlaví je oddělené. Oplodnění vajíček je vnější nebo vnitřní; samice pak rodí vyvinuté larvy. Vývoj se uskutečňuje proměnou larvy v jedince tvarem těla podobného dospělému zvířeti. K žijícím zástupcům ocasatí obojživelníci (mloci) a bezocasí obojživelníci (žáby). Žijí od tropů po mírný pás po celé Zemi. Známo asi 2000 druhů. V ČR 18 druhů.

Plazi

   Plazi jsou třída vyšších obratlovců s proměnlivou teplotou těla; ke svému vývoji nepořebují vodní prostředí. Tělo je pokryto kůží se silnými rohovitými šupinami. Dýchají pouze plícemi. Nejdůležitějším smyslem u plazů je zrak. Množí se vejci; někteří z nich jsou živorodí. Zárodky jsou chráněné zárodečnými blánami. Je známo asi 6000 druhů plazů. Jsou rozšíření v teplém a mírném pásu po celé Zemi. Žijí na souši, ve sladké vodě i v moři. Kostra je skoro vždy plně zkostnatělá, někdy částečně přeměněna nebo redukována (želvy, hadi). K plazům patří želvy, krokodýli, ještěři a hadi. V ČR se vyskytuje 12 druhů.

Savci

   Savci jsou třída čtyřnohých obratlovců suchozemského původu s nejvyšším rozvojem nervové soustavy a instinktivního jednání. Mají téměř stálou teplotu těla. Specifickým znakem savců je srst, tvořící izolační tělní pokryv. Mají kožní žlázy několika typů. Významné jsou mléčné žlázy, které u samic produkují mléko, sloužící k výživě mláďat. Mozek je vysoce vyvinut. Tělní dutina je rozdělena bránicí na dvě části. Zárodek se vyvíjí v děloze v těle matky a je vyživován placentou. Většina savců rodí živá mláďata (kromě vejcorodých). Je známo asi 4000 druhů, z toho v České republice žije přes 90 druhů. Žijí hlavně na souši, druhotně i ve vodě (kytovci, ploutvonožci). Někteří savci jsou přizpůsobeni i k letu (netopýři).

Ptáci

   Ptáci jsou třída teplokrevných obratlovců přizpůsobených k létání. Vyvinuli se ve starších druhohorách z vývojové větve plazů. První praptáci mají ještě mnoho znaků společných s plazy. Vývoj ptáků byl určen hlavně významným přizpůsobením k létání; nelétavost některých dnešních forem je druhotná. Tělo je porostlé peřím. Přední končetiny jsou přeměněny v široká křídla. K pohybu po zemi slouží výhradně dvě zadní nohy. Ocasní páteř je zkrácená a srostlá v oporu pro ocas. Kostra je odlehčená vzdušnými vaky vybíhajícími z plic. Pro sběr potravy je vyvinut zobák různého tvaru. Hlavní smysly jsou zrak a sluch; oči na boku hlavy mají veliké zorné pole. Rozmnožují se vejci s pevnou vápnitou skořápkou. Vejce snášejí a zahřívají v hnízdech. Systematicky se dělí ptáci na 3 nadřády: běžce, plavce a letce, s mnóžstvím řádů a čeledí. Celkový počet žijících druhů ptáků je kolem 8600. Ptáci osídlili nejrůznější prostředí Země s výjimkou oblastí kolem pólů. 437 druhů a poddruhů ptáků je ohroženo vyhynutím. V ČR se vyskytuje 370 druhů, z nichž 214 zde hnízdí. Ostatní se zastavují jen na tahu nebo zalétnou výjimečně. U 30 ptáků se snižuje početnost populací v přírodě; proto je většina ptáků v ČR chráněna.

Podle:

Biologie – poznávání - http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli

Příroda -   http://www.priroda.cz/

Informace o české přírodě - http://www.prirodainfo.cz/

Biolib-mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů - http://www.biolib.cz/

Wikipedie, otevřená encyklopedie - http://cs.wikipedia.org/

CoJeCo-Vaše encyklopedie - http://www.cojeco.cz/