Rostlinky 3.
Rostliny tvoří jednu z říší mnohobuněčných organismů.
Význam rostlin
Rostliny stojí na počátku potravního řetězce – produkují díky fotosyntéze organickou hmotu a kyslík, a tím umožňují život dalších živých organismů. Jejich kořeny zadržují vodu a zpevňují půdu, čímž brání erozi. V průmyslu se rostliny používají, mimo jiné, též k výrobě léčiv, slouží ale i při výrobě oděvů, nábytku a dalších předmětů denní potřeby. Kromě základních složek lidské i zvířecí stravy rostliny také snižují prašnost a hlučnost, to zejména v městském prostředí, pomáhají také zlepšovat mikroklima (a to nejen ve městech) a působí i esteticky - kupř. pokojové rostliny, ozdobné zahrady, zámecké parky, stromořadí podél cest apod. Rostliny lze také použít pro výrobu tepelné či elektrické energie jejich spalováním (kupř. dřevní odpady, sláma apod.) popř. pro výrobu biolihu, který pak slouží jako palivo ve spalovacích motorech.
Rozmnožování rostlin
Existují dva způsoby rozmnožování rostlin a to vegetativní neboli nepohlavní a generativní neboli pohlavní (semeny, plody).
Rozmnožování nepohlavní ( vegetativní ) je typ množení, při kterém nový jedinec vzniká z jedné buňky, tkáně nebo části orgánu mateřské rostliny. K nepohlavnímu rozmnožování vytvářejí některé rostliny zvláštní nepohlavní rozmnožovací orgány. Například jahodník, netřesk a jiné vyhánějí v létě z paždí přízemních listů šlahouny, které v určité vzdálenosti od mateřské rostliny zakořeňují a v místě zakořenění vyrůstají dceřiné rostliny. Jiné rostliny se rozmnožují oddenky ( kosatec, pýr ), hlízami ( brambory, jiřiny ), cibulemi ( česnek, lilie ).
Rozmnožování pohlavní (generativní ). Při tomto způsobu rozmnožování dochází ke splynutí haploidní samčí pohlavní buňky se samičí haploidní pohlavní buňkou za vzniku diploidní zygoty. Zygota (oplozená vaječná buňka rostlin obsahující diploidní počet chromozomů ) se mnohonásobně dělí a mění na zárodek ( embryo ) nového organismu. U semenných rostlin je to semeno, které je schopné překonávat i po dlouhou dobu značně nepříznivé podmínky. Po nabobtnání vodou se v semeni životní děje zrychlí, a jsou-li splněny další podmínky ( teplo, světlo, živiny ), vyroste v novou rostlinu. Vlastnosti jedince vzniklého ze semene ovlivňují oba rodičovští jedinci. Mohou vznikat rostliny s vhodnějšími vlastnostmi.
Jednodomé rostliny
Samčí i samičí květy se vyskytují na každém exempláři rostliny, proto se rostlina může rozmožovat, i když roste osamoceně. Mohou to být jak květy jednopohlavní (v květu se vyskytují buď tyčinky nebo pestík), tak i oboupohlavní květy (tyčinky i pestík v jednom květu). Jednopohlavní květy mají všechny jehličnany.
Dvoudomé rostliny
U těchto rostlin se vyskytují samčí a samičí exempláře, každý s jednopohlavními květy. K rozmnožování je třeba nejméně po jednom jedinci každého pohlaví na jednom stanovišti. V praxi zpravidla stačí jeden samčí exemplář na více samičích.
Květ je orgán semenných rostlin, který jim slouží k pohlavnímu rozmnožování. Květy proto obsahují rostlinné reproduktivní orgány, jejichž konečnou funkcí je produkce semen, které představují následující generaci těchto rostlin. Skládá se obvykle z tyčinek, pestíku a obalů květních (okvětí nebo kalicha a koruny).
Tyčinka - samčí pohlavní orgán, produkující pyl. Úplná tyčinka se skládá z nitky a prašníku, který je tvořen dvěma prašnými váčky obsahujícími dvě prašná pouzdra. Soubor všech tyčinek v květu je andrecenum
Prašník - produkuje pylová zrnka (samčí buňky), které jsou větrem nebo hmyzem přenesena na bliznu, tam vyklíčí a prorostou dutou čnělkou do semeníku, kde oplodní vajíčko(a)
Anthera - horní část tyčinky, v níž se vytvářejí pylová zrna. Je tvořen dvěma prašnými váčky, z nichž každý obsahuje dvě prašná pouzdra.
Blizna - část pestíku v květech rostlin. Vyrůstá z čnělky a je chloupkatá nebo žláznatá. Slouží k zachytávání pylových zrn, které pak mohou začít prorůstat čnělkou do semeníku a oplodnit vajíčka
Čnělka - dutá část pestíku nacházející se pod bliznou v květech krytosemenných rostlin. Fyzicky spojuje bliznu a semeník. Po opylení blizny pylem, musí narůstající pylová láčka prorůst skrze celou délku čnělky, aby dosáhla semeníku a vajíčka a následně mohlo dojít k oplození vajíčka. U různých rostlinných druhů, může mít čnělka různou délku a nebo může i docela chybět
Semeník - část květu rostlin, jedna ze součástí pestíku, která navazuje na čnělku. V semeníku jsou ukryta vajíčka
KVĚTY
Květenství je soubor květů vyrůstajících na společném stonku, uspořádaných podle určitých pravidel. Později z něj vzniká plodenství. Květenství se dělí na jednoduchá hroznovitá (hrozen, klas, okolík, úbor), jednoduchá vrcholičnatá (vidlan, vijan, šroubel, vějířek) a složená (okolík z okolíčků). Složená květenství vznikají kombinací jednoduchých květenství.
Hroznovité květenství – hrozen, lata, klas, jehněda, palice, klásek, okolík, hlávka, úbor
Hrozen je typ nevětveného jednoduchého květenství, které nese na hlavní ose krátce stopkaté květy
Lata je jednoduché hroznovité květenství, jehož hlavní osa je nejdelší a nese kratší rozvětvené postranní osy, z nichž spodní jsou mohutnější a k vrcholu se postupně zjednodušují a zkracují
Klas je jednoduché květenství s přímým vřetenem, na němž v úžlabí listenů přisedají květy
Jehněda - na nitkovitém vřetenu jsou nahloučeny nestopkaté přisedlé květy. Jehněda může být tzv. nící (např. líska obecná) nebo tzv. vzpřímená (např. vrba jíva)
Palice - ztluštělé dužnaté stonky zhusta osázené drobnými květy. Tento termín se používá především pro typické květenství některých jednoděložných rostlin, např. orobince
Klásek - krátký, chudokvětý klas
Okolík - květy s dlouhými stopkami vyrůstají paprskovitě z jednoho bodu na konci silně zkráceného vřetene
Úbor - neboli hvězdnicové květenství je květenství skládající se z listenů a jazykových květů. Uvnitř jazykových květů jsou trubkovité květy
Hlávka - neboli také strboul je jednoduché otevřené hroznovitě větvené květenství s přisedlými květy, např. jetel
Vrcholičnaté květenství - postranní větve přerůstají vřeteno květenství, které zastavuje svůj růst a nese středový květ, květy postranních větévek rozkvétají vždy později než květ hlavního vřetene - mnohoramenný vrcholík, dvouramenný vrcholík (vidlan), jednoramenný vrcholík (vijan, vějířek, šroubel, srpek)
Vidlan - jednoduché vrcholičnaté květenství, jehož hlavní stonek je zakončen květem
Vijan - jednoduché vrcholičnaté květenství s vřetenem v mládí spirálně stočeným, na svrchní straně má dvě řady květů, na spodní straně zpravidla listeny; např. rosnatka, svazenka, pomněnka
LISTOVÉ ČEPELE
OKRAJE LISTŮ POSTAVENÍ LISTŮ
Plod je rostlinný orgán obsahující semena. Vzniká přeměnou pestíku, případně ostatních květních částí, po oplození vajíček a jeho funkcí je výživa a ochrana semen, případně pak napomáhání jejich šíření.
Způsoby rozšiřování plodů
Anemochorie: větrem - plody jsou většinou vybaveny křidélky u javoru či chmýřím u pampelišky
Zoochorie: živočichy - přichycením k živočichovi (např. lopuch, svízel), nebo konzumací a přes trávící trakt trusem ven (jedlé plody, např. bobule)
Hydrochorie: vodou - u vodních rostlin
Autochorie: vlastními silami, např. u netýkavky
Druhy plodů
Pravé plody:
1. pravé pukavé plody: měchýřek, lusk, tobolka, šešule, šešulka
2. pravé nepukavé plody: nažka, oříšek, obilka
3. Rozpadavé (poltivé) plody: struk, tvrdka, dvojnažka, diskový plod
Pravé dužnaté plody:
bobule, peckovice
Nepravé plody:
češule, malvice, souplodí nažek, souplodí peckoviček
STONEK
Podle :
Botany. cz - http://botany.cz/cs/glyceria-maxima/
Květena České republiky - http://www.kvetenacr.cz/druhy.asp
Biolib-mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů - http://www.biolib.cz/
Wikipedie, otevřená encyklopedie - http://cs.wikipedia.org/
CoJeCo-Vaše encyklopedie - http://www.cojeco.cz/