KORÝŠI

Beruška vodní   Asellus aquaticus

   Je šedohnědé barvy s bledými skvrnami. Žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách, zejména tam, kde je hodně napadaného listí. Pohybuje se po dně a hledá zbytky rostlin a porosty na předmětech ve vodě. Z ožraného listí zbývá jen žilnatina. Je odděleného pohlaví. Kopulace nastává hned po vylíhnutí samičky. Vývoj trvá 18-30 dní. Sameček měří 13 mm a samička jen 8 mm

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Rakovci; Řád: Stejnonožci; Čeleď: Beruškovití; Rod: Beruška

Blešivec obecný   Gammarus pulex  

 
   Tito šedožlutavě zbarvení živočichové z obloukovitě zahnutým tělíčkem, tak jako ostatní žabernatí dýchají vždy žábrami. Mají rozeklané končetiny, první dva páry hlavových končetin slouží jako tykadla, další tři páry pak jako kousací ústrojí. Mají 5 párů nožek. Tvoří významnou potravu pstruhů. Od ostatních blešivců je snadno rozpoznáme podle ochlupených nožek třetího páru. Žijí v tekoucích vodách, většinou pod kameny. Jsou schopni aktivního pohybu - poskoky po boku. Blešivec je indikátorem čisté vody.

Další z našich hojných blešivců – blešivec potoční (Gammarus fossarum)  a blešivec studniční  (Niphargus puteanus), který žije ve studnách, studánkách a podzemních vodách.

Říše: Živočichové; Kmen:Členovci; Třída: Rakovci; Řád: Různonožci; Čeleď: Gammaridae;

Rod: Blešivec

Kapřivec plochý   Argulus foliacea 
    Kapřivec je parazitický korýš se zploštělým oválným hřbetním štítem a malým vykrojeným zadečkem. Tykadla a čelisti jsou změněny v příchytná zařízení. Kusadla tvoří bodec. Dospělí jedinci jsou velcí téměř 1 cm. Bodavými kusadly propíchnou pokožku ryby a sají krev. Způsobuje velké škody v kaprových rybnících.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Maxillopoda; Řád: Arguloida; Čeleď Argulidae;

Rod: Kapřivec

Rak říční    Astacus astacus
 

    Rak má tělo pokryto tvrdým krunýřem, který při růstu několikrát svléká, aby mohl zvětšit svůj objem. Na hlavě má dva páry tykadel, oči na stopkách. Z pěti párů končetin jsou tři zakončeny klepety a dva drápky. Článkovaný zadeček má krátké končetiny, které samičkám slouží k přidržování vajíček. Sameček pohlavně dospívá ve třetím, samička ve čtvrtém roce. Mláďata se líhnou v červnu a červenci. Rak říční se živí drobnými živočichy a rostlinami.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Rakovci; Řád: Desetinožci; Čeleď: Rakovití; Rod: Rak

PLOŠTĚNCI

Ploštěnka potoční   Dugesia gonocephala

   Může dorůst délky až 25 mm. Žije hojně pod kameny v potocích a čistých řekách. Na bocích hlavy má ouškovité výběžky. Žije jedině v čistých vodách – bioindikátor.

Říše: Živočichové; Kmen: Ploštěnci; Řád: Lalokostřevní; Čeleď :Dugesiidae; Rod: Ploštěnka

POLYPOVCI
 

Nezmar zelený   Hydra viridissima

    Nezmaři jsou mnohobuněční živočichové s velmi jednoduchou stavbou těla. Jejich protáhlé válcovité tělo je zakončené vějířem ramen. Uprostřed nich má nezmar otvor, kterým přijímá potravu. Žije obvykle přichycený na rostlinách, kamenech nebo ulitách měkkýšů. V ramenech má zvláštní žahavé buňky. Z nich vystřeluje vlákna s jedovatou tekutinou, a tak omračuje kořist, kterou si potom chapadly podá do ústního otvoru. Tímto otvorem pak vyvrhuje i nestrávené zbytky potravy z těla ven. V létě se na těle nezmara vytvářejí pupeny, které postupně rostou v malého nezmara - nepohlavní rozmnožování pučením. Nezmaři jsou známí svou regenerační schopností, která jim umožňuje přežít nejrůznější poškození.

 Říše: Živočichové; Kmen: Žahavci; Třída: Polypovci; Řád: Nezmaři; Čeleď : Nezmarovití; Rod: Nezmar

PAVOUKOVCI

Vodouch stříbřitý   Argyroneta aquatica

   Vodouch je veliký asi 10-15 mm, sameček je větší než samička. Žije v čistých stojatých vodách. Mezi vodními rostlinami si staví zvonovité sítě. Je to jediný u nás žijící druh vodního pavouka. Vyskytuje se dosti hojně. Pod hladinou si vytváří obydlí připomínající zvon, které naplňuje vzduchem. Samička klade vajíčka do vytvořeného "zvonu". Rybám je neškodný. Žije 2 roky.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Pavoukovci; Řád: Pavouci; Čeleď: Stínomilovití; Rod: Vodouch

MLŽI

Perlorodka říční    Margaritana margaritifera

    Perlorodka je veliká okolo 1,5 cm. V plášti tvoří perly. Její výskyt ve střední Evropě je v současnosti ohrožen. Souvisleji je rozšířena jen v Pošumaví, jinak jsou naleziště jen ojedinělá. Vyžaduje čistou a měkkou vodu potoků a malých říček. Stanoviště: Chladné a málo úživné vodní toky ve středních a vyšších polohách. Na rozdíl od většiny našich měkkýšů se vyskytuje pouze v oblastech chudých na vápník. Patří ke kriticky ohroženým druhům.

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Mlži;  Řád: Unionoida;  Čeleď : Perlorodkovití; Rod: Perlorodka

Škeble rybničná    Anodonta cygnea
 

   Škeble rybničná je největší druh měkkýše v České republice. Obývá klidné bahnité vody, větší rybníky, tůně, slepá či pomalu tekoucí říční ramena a velké bažiny.  Má dvě lastury, z nichž vysunuje svalnatou nohu, s jejíž pomocí se pohybuje a zarývá do bahnitého dna. Noha je pokryta kůží, která zasahuje i na schránku. Její smyslové orgány tvoří zejména hmatové výrůstky okolo ústního otvoru a receptory vnímající látky ve vodě. Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody. Jako všichni naši velcí sladkovodní mlži je odděleného pohlaví a množí se larvami, které mají lepkavé vlákno a malou ozubenou skořápku. Určitou dobu cizopasí na kůži nebo žábrách ryb.

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Mlži;  Řád: Unionoida;  Čeleď: Velevrubovití; Rod: Škeble

Velevrub malířský   Unio pictorum

   Velevrub dosahuje velikosti do 10 cm. Malíři kdysi používali jeho lastury k míchání barev. Žije v celé Evropě v řekách, větších potocích a rybnících. Od ostatních druhů se liší nápadně jazykovitým tvarem. Sameček se od samičky tvarově neliší.

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Mlži;  Řád: Unionoida;  Čeleď: Velevrubovití;  Rod: Velevrub

PLŽI

Bahenka živorodá   Viviparus contectus

    Bahenka živorodá žije ve volné přírodě ve stojatých vodách s bohatými vodními porosty. Většinu času tráví v bahně u dna. Aktivní jsou většinou v noci. U nás je hojná hlavně v Polabí. Je veliká 30 – 40 mm. Ulita je tenkostěnná, kuželovitá se šesti závity a je opatřená víčkem. Velikost je až 5 cm. Zbarvena je zelenohnědě s třemi podélnými pruhy (zřetelnější jsou u samců, kteří jsou také menší než samice)

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Plži;  Řád: Architaenioglossa;  Čeleď:  Bahenkovití;  Rod: Bahenka

Okružák ploský    Planorbarius corneus

  
    Okružák žije ve stojatých  zarostlých vodách. Dosahuje velikosti okolo 3 cm.. Má silnostěnnou tlustě terčovitou ulitu s 5-ti závity. Je to hermafrodit (živočich schopný produkovat současně vajíčka i spermie. Hermafrodit má buďto varlata i vaječníky, nebo jsou oba tyto orgány nahrazeny tzv. obojetnou pohlavní žlázou). Klade vajíčka v oválných snůškách. V krvi má hemoglobin. Obývá zarostlé stojaté vody nížin.

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Plži;  Řád: Plicnatí;  Čeleď: Okružákovití;

Rod: Okružák

Plovatka bahenní   Lymnaea truncatula

   
   Plovatka bahenní má ulitu pravotočivou, protáhle protáhle vejčitou, je zbarvená do hněda, nebo až do černa. Její tělo má slabě nafialovělou barvu. Živí se řasami a částmi zahnívajících rostlin. Je hermafrodit a každý jedinec klade vajíčka. V době sucha si vytváří ochranu před vyschnutím zvláštní záklopku své ulity.Plovatka obývá stojaté vody, zejména v nížinách. Měří okolo 5cm.  Je často mezihostitelem cizopasných červů. Poblíž vyústění ledviny má plovatka zvláštní otvor, jímž se při podráždění vylévá na povrch těla krev.

Říše: Živočichové;  Kmen: Měkkýši;  Třída: Plži;  Řád: Plicnatí;  Čeleď: Plovatkovití;

Rod: Plovatka

KROUŽKOVCI

Podle:

Biologie – poznávání - http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli

Příroda -   http://www.priroda.cz/

Informace o české přírodě - http://www.prirodainfo.cz/

Biolib-mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů - http://www.biolib.cz/

Wikipedie, otevřená encyklopedie - http://cs.wikipedia.org/

CoJeCo-Vaše encyklopedie - http://www.cojeco.cz/