Ledňáčci Čížkovice

Kalendář
<<	květen	>>
		1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30	31

Bezobratlí 2.

22. 9. 2008

HMYZ

Bruslařka obecná Gerris lacustris

Bruslařka obecná je veliká 8 až 10 mm. U nás se vyskytuje ještě několik podobných druhů. Žije na hladině stojatých nebo mírně tekoucích vod. Dobře a rychle běhá po hladině. Na rozdíl od vodoměrky štíhlé má nohy uspořádané trochu jinak. Přední jsou krátké a slouží k chytání a přidržování kořisti. Střední a zadní nohy se pohybují stejně a jsou nápadně delší. Nejdelší je prostřední pár. Bruslařka u nás vytváří dvě pokolení. Přezimují imaga. Na hladině vod se objevují od konce května. Koncem června to již jsou imaga mladé generace, v polovině srpna se vyskytuje druhé pokolení.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Podkmen: Vzdušnicovci; Třída: Hmyz; Řád: Křídlatí;

Čeleď: Bruslaři; Rod: Bruslařka

Jepice obecná Ephemera vulgata

Jepice má dva páry nestejně velkých křídel a zadeček ukončený 2-3 štěty. Létá od května do začátku července na březích mírně tekoucích vod. Rozšířena je od nížin do hor. Samička klade až 5000 vajíček přímo do vody, kde larvy žijí na bahnitém a jílovitém dně a živí se rostlinnou a živočišnou potravou. Vývoj trvá 1-3 roky. Rozšířena je v celé střední Evropě. Dospělé jepice nepřijímají potravu a brzy hynou. Jepice mají význam hlavně jako potrava ryb. Je známo asi 2000 druhů. V ČR žije asi 100 druhů

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Jepice; Čeleď: Jepicovití;

Rod: Jepice

Chrostík veliký Phryganea granis

Chrostík velký je naším největším chrostíkem. Má čtyřčlenná čelistní makadla a tykadla dlouhá nejméně jako přední křídla. Má dlouhé, zahnuté přívěsky na konci zadečku. Samice kladou vajíčka v rosolovitých chomáčcích buď do vody nebo nad hladinou na vodní rostliny. Larvy žijí na dně v trubičkovitých pouzdrech, tyto schránky si zhotovují z různých materiálů: úlomky rostlin, kousky kůry, dřevo, listy, drobné kamínky, písek, jehličí apod. V těchto pouzdrech larvy žijí po celý svůj život (2-3 týdny) a ke konci vývoje se kuklí. Kukla se podobá dospělým, prokouše obal zámotku a vypluje na hladinu, kde se z ní hned uvolní dospělý chrostík.Larvy jsou dravé a jsou citlivé na obsah kyslíku ve vodě, slouží jako indikátor jeho obsahu ve vodě. Jsou významnou potravní složkou sladkovodních ryb. Dospělí chrostíci létají za soumraku, v rozpětí mají až 60 mm.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Podkmen: Vzdušnicovci; Třída: Hmyz; Řád: Křídlatí;

Čeleď: Chrostíkovití; Rod: Chrostík

Jehlanka válcovitá Ranatra linearis

Je to největší ploštice v ČR – kolem 3,5 cm. Pohybuje se poměrně rychle. Kořisti se zmocňuje předníma nohama. Na konci těla má dýchací trubičku, která je skoro tak dlouhá, jako celé tělo.. Je to vodní ploštice, žije při březích a na bahnitém dně stojatých i mírně tekoucích vod. Není dobrý plavec, většinou leze po dně nebo v rostlinách a čeká na kořist, kterou pak pronásleduje. Občas vylézá z vody, v noci přelétá na nová stanoviště. Vajíčka klade v květnu a červnu do vodních rostlin. Vajíčka jsou opatřena dvěma dlouhými vlákny, která vyčnívají z rostlinných pletiv a prozrazují místo, kam byla nakladena. Vývoj larev je pomalý, dospělec se dožívá stáři dvou let. Přezimuje jako imago. Patří k vzácnějším druhům. Vyskytuje se v teplejších oblastech.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Hemiptera; Čeleď : Splešťulovití;

Rod: Jehlanka

Komár pisklavý Culex pipiens

Jednotlivé druhy se liší velikostí, ale jen výjimečně měří přes 16 mm. Za noc dokážou urazit až 10 km a mohou létat až 4 hodiny bez přestávky rychlostí . Většina druhů je aktivní a shání potravu v noci, večer či ráno. Přes den se většina komárů schovává na chladných místech. Komár v letu vydává hvízdavý tón, způsobený chvěním křídel a také hlasivek, které jsou napjaté v hrudních průduších. Všichni komáři se především živí nektarem, ale samičky jsou navíc sají krev. Nepotřebují ji ke svému přežití, ale jako zdroj bílkovin pro vývoj vajíček. Komár se vyvíjí proměnou dokonalou – vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy i kukly žijí ve vlhkém prostředí nebo přímo ve stojaté vodě. V průběhu jednoho roku se může vyvinout 5-7 generací. Je všeobecně rozšířený, zdržuje se nejčastěji v blízkosti lidského obydlí.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Dvoukřídlí; Čeleď: Komárovití;

Rod: Komár

Pakomár kouřový Chironomus plumosus

Pakomár kouřový se celkovým vzhledem podobá komárům, liší se od nich vyklenutou hrudí, zakrnělými ústními orgány a u samců hustě ochmýřenými tykadly. Žijí ve stojatých a špatně tekoucích vodách, často znečištěných. Ve vodách s dostatkem potravy jsou velmi hojní, často je výskyt masový. Jsou rozšíření v Evropě, Asii a S.Africe. Dospělci potravu nepřijímají, jedna samička vyklade až 1500 vajíček, po vykladení hyne. Larvy pakomárů se vyvíjejí u dna rybníků a jejich potravou jsou mikroorganismy (prvoci, baktérie, kvasinky).Larva se nazývá patentka a používá se jako potrava akvarijních ryb, pro tyto účely lze pakomáry chovat uměle.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Dvoukřídlí; Čeleď :Pakomárovití; Rod: Pakomár

Potápník vroubený Dytiscus marginalis

Samička

Potápník vroubený může být velký až 3,5 cm. Patří mezi nejhojnější druhy potápníků. Zbarvení je černohnědé, okraje krovek a štítu jsou žluté Sameček má hladké tuhé krovky a na předních nohách kotoučové přísavky. Samička s rýhovanými krovkami přísavky nemá. Dospělí potápníci dýchají vzdušný kyslík. Zásobu vzduchu si nosí pod krovkami.Většinou se zdržuje na dně, kde loví malé vodní živočichy, zejména hmyz a jeho larvy, drobné rybky a pulce. Je výborně přizpůsoben životu ve vodě – tělo má proudnicovitý tvar, zadní nohy jsou upraveny k pádlování. Potápník je také dobrý letec, létá v noci a často osidluje nové vodní plochy. Samička po spáření klade na rostliny vajíčka, z nichž se za krátkou dobu vylíhnou larvy. Larva potápníka je až 8 cm dlouhá a je velmi dravá - loví zejména pulce a larvy jiných vodních živočichů. Bělavé larvy mají velkou hlavu s ostrými kusadly, jimiž larva svou oběť vysává - do kořisti vstříkne sekret středního střeva, který ji usmrtí a současně natráví. Potom kanálkem v kusadlech kořist vysají. V České republice se vyskytuje asi 130 druhů

Obrazek

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Brouci; Čeleď: Potápníkovití;

Rod: Potápník

Samec

Splešťule blátivá Nepa cinerea

Splešťule je dravá vodní ploštice, která se vyskytuje po celé Evropě. Má ploché, podélně oválné tělo šedé nebo hnědé barvy, asi 2 cm dlouhé. Ač má dobře vyvinuta křídla, létá málokdy. První pár končetin je přizpůsobený k lovu kořišti, další dva páry jsou kráčivé. U dospělců jsou nápadným znakem dvě, asi 8 mm dlouhé dýchací trubičky na konci zadečku, které slouží k dýchání atmosférického kyslíku, aniž by se ploštice samotná musela vynořit. Žije na dně stojatých nebo pomalu tekoucích vod s bahnitým dnem a porostlými břehy, vyskytuje se při březích rybníků a na dolních tocích řek, kde žije skrytá v sedimentu. Živí se drobným hmyzem, korýši i potěrem ryb.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Hemiptera; Čeleď: Splešťulovití;

Rod: Splešťule

Šídlo modré Aeschna cyanea

Šídlo patří mezi nejkrásnější vážky. Najády a dospělí jedinci jsou draví. Loví komáry, motýly, ovády a podvečer i chrousty. Při lovu bleskurychle mění směr letu, dokonce létá i dozadu. Samička klade vajíčka na vodní rostliny. Noví jedinci se však vylíhnou až za dva roky. Samci šídel se většinou zdržují v blízkosti vod, kde si udržují určité teritorium a prudkými nálety z něj vyhánějí všechny vetřelce. Samice se na lov vydávají dost daleko od vod, létají nad pasekami a lesními cestami, ale i ony si zde dočasně obhajují svůj lovecký okrsek.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Vážky; Čeleď: Šídlovití; Rod: Šídlo

Vážka ploská Libelulla depressa

Vážka je veliká asi 5 cm. Vyznačuje se širokým zadečkem, který mají samečkové bledě modrý, samičky hnědavý. Jsou to denní dravci, kteří se orientují zrakem. Svědčí o tom mohutné kousací ústní ústrojí a velké oči. Létá už v květnu, nejhojnější je v červenci. Patří k běžným a poměrně hojným vážkám, které létají u stojatých vod. Rozmnožují se proměnou nekononalou. Vážky mají ve svém larválním vývoji jedno pozoruhodné stadium. Z vajíčka se líhne nejprve tzv. prelarva, která je uzavřena v blanitém obalu. Toto stadium je přechodné a jeho trvání je krátké (3-20 sekund). Dalším svlékáním se uvolňuje vlastní larva.Nymfy, které se vyvíjejí i v poměrně malých vodních tůňkách a rybníčcích, jsou schopné přečkat zahrabané do vlhkého bahna krátkodobé vyschnutí vody

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Vážky; Čeleď: Vážkovití; Rod: Vážka

Vírník obecný Gyrinus substriatus

Je to malý brouk (5-7 mm), který krouží po vodní hladině. V případě, že ho něco vyleká se rychle potopí pod hladinu. Mají černé, lesklé, mírně zploštělé a člunkovité tělo. Oči rozděluje přepážka na dvě části, z nichž spodní je určena ke sledování dění pod a horní nad vodou. Krátká ztlustlá tykadla slouží ke vnímání chvění vodní hladiny a upozorňují brouka na kořist i překážky, kterým se dokáže bezpečně vyhýbat. Dobře létají. Dospělci i larvy jsou dravci. Samička klade vajíčka v malých snůškách na vodní rostliny. Larvy mají dutá hákovitá kusadla a jako potápníci kořist tráví mimotělně.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Brouci; Čeleď: Vírníkovití; Rod: Vírník

Vodoměrka štíhlá Hydrometra stagnorum

Vodoměrky jsou veliké kolem 1 cm. Je všeobecně rozšířená v celé střední Evropě. Vyskytuje se ve formě dlouhokřídlé i krátkokřídlé (tato forma je velmi vzácná). Je hojná většinou u břehů stojatých nebo mírně tekoucích vod. Je dravá, živí se drobným hmyzem. Vodoměrka se pohybuje pomalu na hladině a hledá kořist, jíž je většinou mrtvý i živý hmyz nebo perloočky. Nabodává je a vysává. Při lovu nepoužívá končetin.Stejně jako bruslařky končetinami cítí, když něco spadne na vodní hladinu. Aktivní je především za soumraku.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Hemiptera; Čeleď: Vodoměrkovití; Rod: Vodoměrka

Vodomil černý Hydrous piceus

Vodomil patří mezi největší vodní brouky – je veliký až 5 cm. Je černý s nazelenalým leskem, tělo má člunkovitý tvar. Podobně jako jiní vodní brouci dýchá vzdušnicemi a proto se občas vynořuje k hladině. Hlavu vystrčí z vody a pohybem tykadel vhání k zadečku vzduch. Dospělí brouci se živí částečně rostlinnou stravou, ale pojídají i rybí jikry. Žije ve stojatých a mírně tekoucích větších i menších vodách. Samičky kladou vajíčka do pouzdra z výměšku, které plave na vodě. Trubičkou je spojeno s hladinou. Larvy se líhnou za 16 dní. Jsou dravé, dorůstají přes 5 cm. Kuklí se v břehu. Kukla má po stranách hlavy a zadečku trnité výběžky, aby se nedotýkala tělem hlíny.

Říše: Živočichové; Kmen: Členovci; Třída: Hmyz; Řád: Brouci; Čeleď: Vodomilovití;

Rod: Vodomil

Znakoplavka obecná Notonecta glauca

Je veliká 14-16 mm. Je všeobecně rozšířená, žije ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Za teplého počasí opouští vodu a odlétá na velké vzdálenosti. Ve vodě plave hřbetem dolů, což jí umožňuje značně klenuté tělo. Znakoplavky se zdržují v blízkosti vodní hladiny, protože dýchají vzdušný kyslík a musí si pravidelně doplňovat jeho zásobu do vzduchových komůrek po stranách těla. Je dravá, živí se drobným hmyzem a korýši, příležitostně i malými rybkami a pulci.Do těla kořisti, kterou bodcem usmrtí, vstříkne trávicí sekret a vzniklou tekutinu pak vysaje.